dukáty, tolary jejich násobky a díly
Tolarové období 1519/20 - 1857
Krušnohorský Jáchymov se stal na začátku dvacátých let 16. století synonymem pojmů stříbro, bohatství a především tolar. Pro ražbu této nové těžké stříbrné mince v Jáchymově se rozhodli hrabata Šlikové proto, aby dokonale využili rudného bohatství krušnohorských nalezišť objevených na panství, jež měli tou dobou v zástavě od České koruny. Jejich tolary (i násobky a díly) vycházely z mincovny ve statisícových emisích a byly určeny zejména pro lipské výroční trhy. Do roku 1528 lze odhadnout produkci Šlikovské mincovny na 3 miliony tolarů! Jak moc se muselo Šlikům mincování vyplácet dosvědčuje výše úplatků, jež neváhali nabídnout vlivným osobám schopným na zemském sněmu roku 1520 prosadit udělení mincovního oprávnění k ražbě mincí v Jáchymově.
Ústředním motivem Šlikovských tolarových mincí byl český lev na líci a postava sv. Jáchyma na rubu. Ač se tedy na první pohled zdá, že Šlikovské mince reprezentovaly v zahraničí úspěšně český stát, bylo přece jejich mincování v rozporu s královským regálem. Král Ludvík I. však jejich počínání mlčky toleroval.
Od okamžiku, kdy se českého trůnu po tragickém úmrtí Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče v roce 1526 ujal jeho švagr Ferdinand I. Habsburský, začal i v zemích Koruny české uplatňovat svoji nekompromisní finanční politiku. Jejím cílem bylo soustředění všech zemských mincoven v rukou krále a následná unifikace vydávaných mincí. Ferdinandova pozornost se proto obrátila nejprve k jáchymovské mincovně, která v roce 1528 spadla pod správu tehdy nově zřízené královské komory. Šlikové si však ještě nějaký čas podrželi vliv na její chod, jenž definitivně ztratili v roce 1545.
Dalším problémem bylo sjednocení měny ve všech zemích spadajících pod Ferdinandovu vládu. Nejdříve se mu to podařilo v alpských zemích, kde realizace rakouského mincovního řádu z roku 1524 zavedla guldiner - zlatník o průměrné hmotnosti 28,82 g a jakosti 0,895. V Čechách bránila aplikaci podobného mincovního ediktu především hluboko zakořeněná tradice vydávání pražského groše, kterou neopomněli stavové připomenout králi snad na žádném ze zemských sněmů ještě na sklonku třicátých let.
Tolarové období končí rokem 1857. Poslední tolarové ražby v Čechách byly za Ferdinanda V. (I.) (1838 - 1848) v mincovně Praha s letopočntem 1836 (mincmistr J. Hippmann). Na našem území obíhaly spolkové tolary (hmotnost 18,5185 g) Františka Josefa I. (1848 - 1916) do 13. 5. 1893 kdy toto období zcela zaniká a to měnovou reformou a zavedením korunové měny. Pro zajímavost dnešní nejužívanější měna světa Americký dolar měl své kořeny právě v tolaru.


Dukát Rudolf II. 1593 KB (1576 - 1612)


Tolar křížový Leopold II. 1792 M (1790 - 1792)


2 Dukát Josef II. 1780 E./H.-S. Karlsburg (1765 - 1790)


Dukát Marie Terezie 1771 HG (1740 - 1780)


Dukát Marie Terezie 1746 KB (1740 - 1780)


Dukát František I. (II.) 1815 A (1806 - 1835)


Tolar křížový Josef II. 1786 Brusel (1765 - 1790)


Dukát Marie Terezie 1748 KB (1740 - 1780)


Dukát Josef II. 1789 E, Karlsburg (1765 - 1790)


15 krejcar Leopold Vilém 1661 Vyškov (1637 - 1662)


Dukát František I. 1810 A Vídeň (1806 - 1835)

Tolar Leopold Jindřich Schlick 1767 (1766 - 1770)

Tolar 1852 A František Josef I. (1848 - 1916)

Tolar Karel III. Lotrinský 1707 (1695–1710)

Tolar Karel III. Lotrinský 1704 (1695–1710)

Dukát Josef II. 1789 B Kremnica (1765 - 1790)

1/2 tolar křížový Marie Terezie 1768 Brusel (1740 - 1780)

Dukát Karel VI. 1731 NB (1711 - 1740)

Tolar křížový Josef II. 1787 (1765 - 1790)


2 Tolar Leopold V. Habsburský Hall bz. (1586 - 1632)

2 tolar Leopold I. Hall (1657 - 1705)

2 tolar Josef I. Hall (1705 - 1711)

Goldgulden Norimberk 1527
