Zlato v mincovnictví

Zlato - ušlechtilý žluto lesklý kov, chemické značky Au (aurum) a hustoty 19,3. Čisté zlato je měkký těžký kov, který je chemicky velmi stálý a reaguje pouze s látkami obsahujícími volný chlór a rtuť, s nimiž snadno vytváří sloučeniny (chloridy, amalgámy).

K ražbě mincí se tento kov používal již od starověku, kdy z přírodních sloučenin zlata a stříbra tzv. elektronového zlata byly raženy už na přelomu 8. a 7. století př. Kr. v Malé Asii (Lýdie), nejstarší známé mince vůbec. Ze zlata byly raženy antické řecké statéry, římský aureus a solidy, středověké florény, dukáty, zecchiny, goldguldeny a mnohé další.

Zlato bylo v Čechách nejprve rýžováno (Vltava, Otava, Berounka a jejich přítoky), později se dolovalo především v Jílovém u Prahy, Roudném, na Šumavě (Kašperské hory) a v dalších menších ložiscích. Pro rakouské země byly největším producentem slovenské Hornouherské doly okolo Kremnice.

Prvními zlatými mincemi raženými na našem území byly keltské statéry (přezdívané duhovky). První českou vládní mincí byl florén Jana Lucemburského (1310 – 1346) ražený poprvé v Praze roku 1325. Dukáty a jejich násobky či díly razili v Čechách s výjimkou Zikmunda Lucemburského (1420 – 1437), Albrechta II. Habsburského (1437 – 1439), Ladislava Pohrobka (1453 – 1457) a Jiřího z Poděbrad (1458 – 1471) všichni panovníci vládnoucí od doby císaře Karla IV. (1346 – 1378) až po Františka II. (I.) (1792 – 1835), jehož dukát s ročníkem 1809 je poslední českou zlatou vládní ražbou.

Zlaté dukáty a jejich násobky či díly razily také rody a církev. K ražbě měli oprávnění vybraní zástupci rodů (Rožmberkové, Eggenbergové, Albrecht z Valdštejna, Karel Egon Fürstenberg) nebo vysocí církevní hodnostáři (olomoučtí a vratislavští biskupové).

V roce 1923 byly raženy první jubilejní zlaté svatováclavské dukáty a od roku 1978 dukáty s tématikou Karla IV. V roce 1995 byly v České republice raženy zlaté pamětní mince v hodnotě 1 000,- Kč, 2 500,- Kč, 5 000,- Kč a 10 000,- Kč s tématikou slavných českých ražeb.

Do zlata byly vzácně odráženy i běžné mince za účelem pamětním nebo darovacím. Zlato bylo v minulosti i současnosti použito často k ražbě medailí, vždy však v omezeném množství. K ražbě mincí se používá hlavně zlato o ryzosti 900/1000 (mincovní zlato), 986/1000 (dukátové zlato), 999/1000 (investiční zlato). K zubním účelům se používá zlato ryzosti 750/1000 a ve šperkařství 585/1000. Starší jednotkou ryzosti zlata je karát.