Stříbro v mincovnictví

Stříbro – bílý lesklý kov chemické značky Ag (argentum) a hustoty 10,5. Pro poměrně nižší bod tání 961 °C, dobrou kujnost a tažnost, a především pro vzácnost je již od nejstarších dob stříbro používáno k ražbě mincí. Stříbrné jsou nejstarší evropské mince tetradrachmy, (didrachmy, stříbrné statéry) ražené na řeckém ostrově Aigina v 6. stol. př. n. l.

Ze stříbra byly raženy také nejstarší mince na našem území, které produkovaly keltské kmeny u nás a byly součástí jejich měnového systému. Jednalo se o drachmy (převážně Slovensko a Podunají) a drobnou stříbrnou minci a tou byly oboly (mince mrtvých), které měly zprvu jistě jiný účel než platební. Dalšími zástupci nejstarších mincí na našem území jsou jak v Čechách, tak na Moravě denáry a pak také brakteáty. Následují po objevení bohatých stříbrných dolů v okolí Kutné Hory a měnové reformy Václava II. pražské groše (grošové období), tolary (tolarové období) a nebo dlouhé řady medailí.

Čisté stříbro bývá používáno k ražbě mincí jen málo. Již od středověku se slévalo ve stanoveném poměru s mědí. V novější době jsou do mincovního stříbra přidávány i jiné kovy (nikl, zinek) za účelem zvýšení odolnosti proti otěru a ke zvýšení chemické stability. Ryzost stříbra se uvádí ve zlomku v tisícinách. Ve středověku, ale také později se ryzost udávala v lotech, přičemž ryzí stříbro (1000/1000) mělo 16 lotů kdy 1 lot = 62,5 tisícin, tedy 1 lotové stříbro má ryzost 62,5/1000, 8 lotové 500/1000 atd... Pokud neklesla ryzost stříbra pod 500/1000, neztrácel kov stříbrnou barvu. Ryzost nižší než 400/1000 se projevuje již počínající barvou mědi.

Stříbrné mince se v suchém prostředí časem pokrývají ušlechtilou tmavomodrou patinou, která je sběratelsky ceněna. Patina vzniká působením atmosférického ozónu a je tvořena oxidem stříbrným. Stříbro reaguje také se sirníky a vytváří na mincích vrstvičku chloridu stříbrného, který má nejrůznější odstíny zabarvení od fialového po tmavošedé. Tyto povlaky se snadno odstraňují například kyselinou citronovou. Ne každý tomuto faktu rozumí (je mu nakloněn) a často se dopouští fatální chyby, že mince vyčistí, čímž je připraví právě o jejich nezaměnitelnou krásu. Stříbrné mince uložené ve sbírce by měly být vloženy do propustného sáčku (nejlépe papírového) nebo položeny na podložce z měkké látky, aby suchý vzduch mohl k oběma stranám ražby. Vzniká tak pro každou minci jedinečný odstín patiny a její vlastní vizuální charakter.